|
Něco z historie
Léčebné účinky života se psem nejsou objevem moderní psychologie, lidé je znají již tisíce let. Jasným důkazem je nález 12 000 let starého paleolitického hrobu na území severního Izraele, kde byly nalezeny kosterní pozůstatky člověka a psa pohřbeného společně. Paže člověka byla obtočena kolem krku psa a ruka spočívala na jeho rameni, jako kdyby i po smrti chtěla zdůraznit sílu vazby, která mezi nimi existovala za života.
Pes byl často rádcem, průvodcem nebo zastáncem člověka např.:
- Egypťané ho uctívali jako strážce podsvětí a průvodce do království smrti. Bůh Anubis (Anúb) měl lidské tělo a černou psí hlavu, byl čtvrtým synem boha Slunce RE, později byl vyhlášen za syna Usíra a jeho sestry Nebthet. Jeho hlavním posláním bylo účastnit se pochmurného obřadu, kdy se za přítomnosti bohů vážilo srdce mrtvého a rozhodovalo, zda mrtvý bude přijat do říše nesmrtelnosti. Psí pohřebiště měla všechny egyptská města.
- v Etiopii korunovali psího krále, který byl poradcem náčelníka a při audiencích rozhodoval svým chováním vyřízení žádostí – vrtěl-li ocasem, žádost byla vyřízena kladně x štěkot znamenal nesouhlas a zamítnutí.
- Peršané považovali psa za bytost nadanou uměním rozlišit dobro a zlo a jejich bůh dobra a světla Ahura Mazdách byl psy obklopen
- U Inků měli psíka Chihuahua, který předpovídal vytím smrt a chránil pánovi duši na cestě do ráje, Máyové pohřbívali psa s pánem, Aztécký Xolotl provázel slunce na jeho noční pouti podsvětím
- Na Borneu věří, že u bran do ráje stojí divocí psi, kteří ochraňují všechny panny, které tam vkročí
- Na Aljašce a na Sumatře mnoho kmenů uctívá psi jako své předky
- V Austrálii slouží Dingo nahým domorodcům jako přikrývka. Podle počtu použitých psů se měří teplota – chladná noc = noc tří psů, noc pěti psů je již opravdu studená a noc šesti psů znamená teplotu kolem bodu mrazu.
Pes byl také chráněn a bohužel často lépe než dnes: Posvátná kniha Avesta za zabití psa, který něco umí, stanovuje tisíc ran bičem a stejně tolik ran řemenem. Následuje řada trestů za zmrzačení psa a jeho týrání hladem.
- v Japonsku za vlády pátého šoguna vyšel roku 1687 zákon přikazující všem podaným, aby byly ke psům milí a laskaví, protože šogun se narodil ve znamení psa. Neuposlechnutí zákona bylo trestáno vězením, vyhnanstvím i smrtí. Navíc zavedl psí daň a z jejího výtěžku zřizoval útulky pro psy.
- Proslulý Chammurabiho zákoník pamatuje na špatné zacházení se psem, které bylo trestáno veřejným bičováním.
V medicíně a ošetřovatelství se pes rovněž objevuje již od dávné historie:
- Pes patřil k výbavě babylónského lékaře, protože již tehdy byla známa léčivá moc psích slin a bylo běžné dát psovi olízat rány nemocného. Babylónská bohyně zdraví a lékařství Gulu měla svoji smečku, která ji doprovázela.
- Psi se používali k léčbě – přikládáním na nemocná místa pacienta, což byl oblíbený způsob léčení revmatismu i později ve středověku
- Ve svatyni boha lékařství Asclépia byly chováni posvátní psi, kteří podle Homéra dokázali olíznutím vrátit ztracený zrak.
- Francouzské přísloví říká: „Jazyk psa slouží jako lék.“
- Svatý Bernard Mentonský sice nemá psa jako průvodce ale založil v Alpách na hoře svatého Bernarda útulek pro poutníky a mniši zde chovali psy, kteří vyhledávali zbloudilé poutníky. Těmi velkými a dobráckými psy byli svatobernardští, neboli jak dnes spíše říkáme – bernardýni.
- V Armádě Napoleona Bonaparte již jako předzvěst dnešního psa záchranáře vyhledává na poli raněné vojáky.
- Po první světové válce se v Německu rozmáhá výcvik psů pro vojáky, kteří přišli v bojích o zrak
- Ve Francii se začínají psi používat při rehabilitaci válečných zraněných
- Spojené státy vedly tyto zkušenosti k zapojení psů do rehabilitace válečných letců v době druhé světové války a USA se pak staly vedoucí autoritou ve výzkumu i praktickém používání terapie pomocí zvířat. V 70. letech to byl právě americký psycholog Boris M. Levinston, který poprvé popsal využití psa v dětské psychoterapii.
|
